Architektonická diagnostika systému

Systém funguje — nebo přestal fungovat — a proč, to už dávno nikdo neví.

Lidé, kteří ho stavěli, odešli nebo dělají něco jiného. Ti, co zůstali, znají svůj kout, ne celek. Každý odhad se mění ve spor, protože ten spor není o práci, ale o tom, co uvnitř vlastně je.

Čte se to, co bylo postaveno, ne to, co bylo zamýšleno. Dokumentace popisuje záměr, kód popisuje fakt. Rozcházejí se vždycky; otázka je jen kde.

Hledají se drahá místa. Ne „špatný kód“ — špatného kódu je všude dost a velká část je neškodná. Drahé místo je to, kde jedna změna táhne deset dalších; každé takové místo dostane vlastní cenu.

Obnovuje se kritická cesta. Která část systému doopravdy nese byznys — a která vznikla pro jistotu a od té doby prostě existuje.

Naléhavé se odděluje od drahého. Jsou to dva různé seznamy a jejich míchání stojí nejvíc: naléhavé hoří dnes, drahé vás bude stát celý příští rok.

Mapu systému, se kterou se dá mluvit s kterýmkoli dodavatelem — je vaše a zůstává vám. Seznam míst, na která je drahé sáhnout, u každého s jeho cenou. A jasno v tom, která práce je nevyhnutelná a která může rok počkat.

Osm lidí strávilo na systému osm měsíců a vydání se pořád posouvalo. První dva dny jsem nepsal kód — četl jsem, co bylo postavené. Mezera mezi tím, co bylo zamýšleno, a tím, co stálo v kódu, se ukázala být místem, kde se všechno zastavilo.

Týž tah v jiném měřítku: přes padesát aplikací, skládaných od roku 2005 různýma rukama a v různých tradicích. Číst bylo potřeba ne aplikace, ale přechody mezi nimi — a právě tam seděla skutečná cena.

Hodnocení lidí. Diagnostika čte systém, ne tým, a ve zprávě nejsou jména.

A není to audit podle checklistu. Checklist vám dá odchylky od normy; vy potřebujete seznam míst, kde leží vaše peníze — a to jsou jiné seznamy.

Pojmenujte jedno místo, na které je nejdražší sáhnout, a jedno číslo, které se dá změřit. Pokud takové místo pojmenovat nejde, je to první výsledek diagnostiky a začneme tam.